Jazyky v Mexiku
Mexiko je mimořádně rozmanitá země, a to jak biologicky (považuje se za megadiverzitu, jedná se mezi pět nejlepších zemí světa z hlediska biologické rozmanitosti) a kulturně. Španělština je oficiální jazyk Mexika a jen více než 60% obyvatel je mestizo, tedy směs původního a evropského dědictví, ale domorodé skupiny tvoří podstatnou část obyvatelstva a mnozí z těchto skupin si stále zachovávají své tradice a mluvit jejich jazykem.
Jazyky Mexika
Mexická vláda uznává 62 domorodých jazyků, které se dnes ještě mluví, ačkoli mnozí lingvisté tvrdí, že ve skutečnosti existuje více než 100. Rozdíl je způsoben skutečností, že mnoho z těchto jazyků má několik variant, které jsou někdy považovány za odlišné jazyky. Následující tabulka zobrazuje různé jazyky mluvené v Mexiku s názvem jazyka, jak se nazývají řečníky tohoto jazyka v závorce a počtem reproduktorů.
Domorodý jazyk, který je zdaleka nejpočetnější skupinou lidí, je Náhuatl s více než dvěma a půl milionem reproduktorů. Náhuatl je jazyk, kterému mluví Mexičtí (vyslovovaní meh- shee- ka ) lidé, někdy označovaní jako aztéci, kteří žijí převážně v centrální části Mexika. Druhým nejvíce mluveným původním jazykem je Maya , s asi jedním a půl milionem reproduktorů. Mayové žijí v Chiapas a poloostrově Yucatán .
Mexické domorodé jazyky a počet řečníků
| Náhuatl | 2,563,000 |
| Maya | 1,490,000 |
| Zapoteco (Diidzaj) | 785 000 |
| Mixteco (üuu savi) | 764 000 |
| Otomí (ñahñu) | 566,000 |
| Tzeltal (k'op) | 547,000 |
| Tzotzil nebo (batzil k'op) | 514 000 |
| Totonaca (tachihuiin) | 410 000 |
| Mazateco (ha shuta enima) | 339,000 |
| Chol | 274,000 |
| Mazahua (jnatio) | 254,000 |
| Huasteco (tének) | 247,000 |
| Chinanteco (tsa jujmi) | 224,000 |
| Purépecha (tarasco) | 204,000 |
| Mixe (ayook) | 188 000 |
| Tlapaneco (mepha) | 146 000 |
| Tarahumara (rarámuri) | 122,000 |
| Zoque (o'de püt) | 88 000 |
| Mayo (yoreme) | 78 000 |
| Tojolabal (tojolwinik otik) | 74 000 |
| Chontal de Tabasco (yokot'an) | 72 000 |
| Popoluca | 69 000 |
| Chatino (cha'cña) | 66 000 |
| Amuzgo (tzañcue) | 63,000 |
| Huichol (wirrárica) | 55 000 |
| Tepehuán (o'dam) | 44 000 |
| Triqui (driki) | 36 000 |
| Popoloca | 28 000 |
| Cora (naayeri) | 27 000 |
| Kanjobal | (27 000) |
| Yaqui (yoreme) | 25 000 |
| Cuicateco (nduudu yu) | 24 000 |
| Mame (qyool) | 24 000 |
| Huave (mero ikooc) | 23 000 |
| Tepehua (hamasipini) | 17 000 |
| Pameť (xigüe) | 14 000 |
| Chontal de Oaxaca (slijuala xanuk) | 13 000 |
| Chuj | 3,900 |
| Chichimeca jonaz (uza) | 3,100 |
| Guarijío (varicăo) | 3000 |
| Matlatzinca (botuná) | 1,800 |
| Kekchí | 1,700 |
| Chocholteca (chocho) | 1,600 |
| Pima (otam) | 1,600 |
| Jacalteco (abxubal) | 1,300 |
| Ocuilteco (tlahuica) | 1,100 |
| Seri (konkaak) | 910 |
| Quiché | 640 |
| Ixcateco | 620 |
| Cakchiquel | 610 |
| Kikapú (kikapoa) | 580 |
| Motozintleco (mochó) | 500 |
| Paipai (akwa'ala) | 410 |
| Kumiai (kamia) | 360 |
| Ixil | 310 |
| Pápago (tono ooh'tam) | 270 |
| Cucapá | 260 |
| Cochimí | 240 |
| Lacandón (hach t'an) | 130 |
| Kiliwa (k'olew) | 80 |
| Aguacateco | 60 |
| Teco | 50 |
Údaje od CDI, Komise Národního parla mentu a Výboru regionů